Zohlednění nelineárního chování konstrukčních prvků pomocí normovaných plastických kloubů pro ocel (FEMA356) a nelineárního chování materiálu (zdivo, ocel - bilineární, uživatelské pracovní diagramy)
Přímý import hmot ze zatěžovacích stavů nebo kombinací zatížení pro aplikaci konstantních svislých zatížení
Uživatelské zadání pro zohlednění vodorovných zatížení možné (normovaných na vlastní tvar nebo rovnoměrně rozložených po výšce na hmoty)
Stanovení křivky kapacity s volitelným mezním kritériem výpočtu (zřícení nebo mezní deformace)
Transformace křivky kapacity na kapacitní spektrum (formát ADRS, soustava s jedním stupněm volnosti)
Bilinearizace kapacitního spektra podle EN 1998-1:2010 + A1:2013
Transformace aplikovaného spektra odezvy na požadované spektrum (formát ADRS)
Stanovení výsledného posunu podle EC 8 (metoda N2 podle Fajfara 2000)
Grafické srovnání kapacitního a požadovaného spektra
Během výpočtu se vybrané vodorovné zatížení zvyšuje po přírůstcích zatížení. Pro každý přírůstek zatížení se provádí statický nelineární výpočet, dokud není dosažena zadaná mezní podmínka.
Výsledky pushover analýzy tlaku jsou rozsáhlé. Nejprve se u konstrukce analyzuje její deformační chování. To lze popsat závislostí síla-deformace systému (křivka kapacity). Dále se zobrazí účinek spektra odezvy ve formě ADRS (Acceleration-Displacement Response Spectrum). Z těchto dvou výsledků se v programu automaticky stanoví také výsledný posun. Analýzu lze vyhodnotit graficky i v tabulce.
Jednotlivá kritéria akceptance lze poté graficky vyhodnotit a posoudit (pro další přírůstek zatížení výsledného posunu, ale také pro všechny ostatní přírůstky zatížení). Pro jednotlivé přírůstky zatížení jsou k dispozici také výsledky statického posouzení.
Grafický a tabulkový výstup výsledků pro deformace, napětí a přetvoření vám pomůže při stanovení půdního tělesa. Použijte k tomu speciální kritéria filtrování pro cílený výběr výsledků.
Program vás v tom nenechá. Pokud chcete výsledky v půdních tělesech vyhodnotit graficky, jsou vám k dispozici pomocné objekty. Můžete například definovat ořezávací roviny. Příslušné výsledky si tak můžete prohlédnout v libovolné rovině půdního tělesa.
A nejen to. Použití výsledkových řezů a ořezávacích boxů umožňuje přesnou grafickou analýzu půdního tělesa.
Výsledky pro pruty lze zobrazit graficky pomocí kategorie v navigátoru Klouby na koncích prutů. Číselné výsledky v kloubech na koncích prutů se nacházejí v kategorii tabulek Výsledky po prutech. Pro analýzu a dokumentaci výsledných deformací a sil v oblastech kloubů na konci prutu jsou k dispozici tabulky Deformace v kloubech na konci prutu a Síly v kloubech na konci prutu.
V tabulce jsou uvedeny deformace a síly jednotlivých prutů pro místa zadaná ve správci výsledkových tabulek. Tam lze také nastavit, které extrémní hodnoty se mají zobrazit.
Posouzení mezního stavu použitelnosti naleznete ve výsledkových tabulkách addonu Posouzení hliníkových konstrukcí. Tam jsou již plně integrovány. V každém bodě posuzovaných prutů máte možnost zobrazit si výsledky posouzení se všemi detaily. Výsledky posouzení si můžete zobrazit také graficky.
V případě potřeby můžete všechny výsledkové tabulky a obrázky integrovat do globálního tiskového protokolu programu RFEM/RSTAB jako součást výsledků Posouzení hliníkových konstrukcí. RFEM/RSTAB vám umožňuje zobrazit si deformace celé konstrukce a zdokumentovat je nezávisle na addonu.
Při výpočtu mezní hodnoty průhybu potřebujete zohlednit správné vztažné délky. Tyto referenční délky a posuzované segmenty můžete zadat nezávisle na sobě v závislosti na směru. Za tímto účelem zadejte návrhové podpory na vnitřních uzlech prutu a přiřaďte je příslušnému směru pro posouzení deformace. Ve vzniklých segmentech pak můžete definovat nadvýšení pro každý směr a segment.
V záložce 'Návrhové podpory a průhyb' v dialogu 'Upravit prut' lze pruty jednoznačně segmentovat pomocí optimalizovaného zadávacího dialogu. V závislosti na podporách se automaticky použijí mezní deformace pro konzolové nebo prosté nosníky.
Zadáním návrhové podpory v příslušném směru na začátku prutu, na jeho konci a na vnitřních uzlech program automaticky rozpozná segmenty a délky segmentů, ke kterým se vztahuje dovolená deformace. Pomocí definovaných návrhových podpor také automaticky rozpozná, zda se jedná o nosník nebo konzolu. Ruční přiřazení jako v předchozích verzích (RFEM 5) již tak není nutné.
Pomocí možnosti 'Uživatelsky zadané délky' lze upravit referenční délky v tabulce. Standardně se použije vždy příslušná délka segmentu. Pokud se ale referenční délka odchyluje od délky segmentu (např. u zakřivených prutů), pak zde lze upravit.
Věděli jste, že...? Referenční délky, které se mají zohlednit při výpočtu mezních hodnot průhybu, a posuzované segmenty můžete zadat nezávisle na sobě v závislosti na směru. Za tímto účelem zadejte návrhové podpory na vnitřních uzlech prutu a přiřaďte je příslušnému směru pro posouzení deformace. Ve vzniklých segmentech můžete také definovat nadvýšení pro každý směr a segment.
Posouzení mezního stavu použitelnosti naleznete plně integrována do výsledkových tabulek addonu Posouzení dřevěných konstrukcí. Pokud chcete zkontrolovat výsledky posouzení, můžete program nechat výsledky zobrazit se všemi detaily v každém místě posuzovaných prutů. Kromě toho máte k dispozici grafiky s průběhy výsledků využití.
A navíc: všechny výsledkové tabulky a obrázky lze integrovat do globálního tiskového protokolu programu RFEM/RSTAB jako součást výsledků Posouzení dřevěných konstrukcí. Také deformace celé konstrukce lze zobrazit a zdokumentovat v rámci funkcí programu RFEM/RSTAB. Tuto funkci máte k dispozici nezávisle na addonu.
Posouzení mezního stavu použitelnosti naleznete ve výsledkových tabulkách addonu Posouzení ocelových konstrukcí. Výsledky posouzení můžete zobrazit se všemi detaily v každém místě posuzovaných prutů. Kromě toho máte k dispozici grafiky s průběhy výsledků využití. Získáte tak dobrý přehled.
Dále můžete všechny výsledkové tabulky a obrázky integrovat do globálního tiskového protokolu programu RFEM/RSTAB jako součást výsledků Posouzení ocelových konstrukcí. Deformace celé konstrukce můžete zobrazit a dokumentovat v rámci funkcí programu RFEM/RSTAB nezávisle na addonu.
Všechny referenční délky, které se mají zohlednit při výpočtu mezních hodnot průhybu, a posuzované segmenty můžete zadat nezávisle na sobě v závislosti na směru. Za tímto účelem zadejte návrhové podpory na vnitřních uzlech prutu a přiřaďte je příslušnému směru pro posouzení deformace. Ve vzniklých segmentech pak můžete definovat nadvýšení pro každý směr a segment.
Deformace prutů a ploch se stanoví se zohledněním železobetonového průřezu s trhlinami (stav II) nebo bez trhlin (stav I). Při stanovení tuhosti můžete zohlednit tahové zpevnění mezi trhlinami, takzvané 'tension stiffening' podle použité návrhové normy.
Uspořádání imperfekcí efektivně řeší imperfekční stavy. Tyto stavy vám umožňují popsat imperfekce z náhradních zatížení, lokálních imperfekcí, počátečního naklonění z tabulky (nové), ze statické deformace, z tvaru vybočení, dynamického vlastního tvaru nebo z kombinace všech těchto typů (nové).
U každého zatěžovacího stavu lze zobrazit deformace v koncovém čase.
Výsledky se pro vás zdokumentují také v tiskovém protokolu programu RFEM 6 a RSTAB 9. Pro jednotlivá posouzení lze přitom cíleně zvolit obsah protokolu a požadovaný rozsah výstupu.
I v tomto případě vás RSTAB nepochybně přesvědčí. S výkonným výpočetním jádrem, jeho optimalizovaným síťovým propojením a podporou víceprocesorové technologie je Dlubal program pro statické výpočty daleko napřed. Tak můžete paralelně počítat lineární zatěžovací stavy a kombinace pomocí více procesorů bez požadavků na dodatečnou operační paměť. Matici tuhosti je nutné vytvořit pouze jednou. Tak můžete tímto rychlým a účinným řešičem rovnic spočítat i složité konstrukční systémy.
Musíte ve svých modelech počítat mnoho kombinací zatížení? Program spustí několik řešičů paralelně (jeden na jádro). Každý řešič vám pak počítá jednu kombinaci zatížení. To vede k lepšímu využití jader.
Během výpočtu můžete cíleně sledovat vývoj deformace v diagramu a přesně tak vyhodnotit konvergenční chování.
Výsledky si také můžete prohlédnout v jasném barevném zobrazení na renderovaném modelu. Lze tak přesně rozpoznat například deformace nebo průběh vnitřních sil na prutu. Barvy a rozsahy hodnot lze nastavit v ovládacím panelu.
Proces form-findingu pro vás vytvoří v zatěžovacím stavu typu "Předpětí" model konstrukce s vynucenými silami. V tomto zatěžovacím stavu se ve výsledcích pro deformace zobrazí posun z počáteční polohy do polohy nalezené geometrie. Ve výsledcích pro síly a napětí (vnitřní síly prutů a ploch, napětí v tělesech, tlaky plynů, atd.) se znázorní stav pro zachování nalezeného tvaru. Pro analýzu geometrie tvaru vám program nabídne plošný obrysový výkres s absolutní výškou a výkres sklonu pro vizualizaci spádu.
V tu chvíli je čas přistoupit k dalšímu výpočtu a statické analýze celého modelu. Pro tento účel program převede nově nalezenou geometrii včetně přetvoření po jednotlivých prvcích do univerzálně použitelného počátečního stavu. Ta nyní může být použita v zatěžovacích stavech a kombinacích zatížení.
Pro proces optimalizace máte k dispozici dvě metody pro nalezení optimálních hodnot parametrů podle kritéria hmotnosti nebo deformace.
Nejúčinnější metodou při krátké době výpočtu je přírodou inspirovaná optimalizace rojem částic (PSO). Už jste o ní slyšeli nebo četli? Tato technika umělé inteligence (AI) vychází z analogie s chováním rojů nebo hejn zvířat při hledání místa odpočinku. V takových rojích najdete mnoho jedinců (v optimalizaci např. hmotnost), kteří rádi zůstávají ve skupině a následují skupinu. Předpokládejme, že každý jednotlivý člen roje má potřebu odpočívat na optimálním místě (nejlepší řešení - např. nejnižší hmotnost). Tato potřeba se s přiblížením k místu odpočinku zvyšuje. Chování roje je tak ovlivněno také vlastnostmi prostoru (viz diagram výsledků).
Proč zrovna exkurze do biologie? Je to prosté - proces PSO v programu RFEM nebo RSTAB probíhá podobně. Průběh výpočtu začíná optimalizačním výsledkem náhodného přiřazení optimalizovaných parametrů. Přitom se opakovaně stanovují nové optimalizační výsledky s různými hodnotami parametrů, které vycházejí ze zkušeností s dřívějšími modelovými mutacemi. Tento proces pokračuje, dokud není dosaženo zadaného počtu možných mutací modelu.
Kromě této metody máte v programu k dispozici metodu dávkového zpracování. Tato metoda se pokouší zkontrolovat všechny možné modelové mutace náhodným zadáním hodnot pro optimalizační parametry, dokud není dosaženo stanoveného počtu možných modelových mutací.
Obě metody kontrolují po výpočtu mutace modelu také pokaždé aktualizované výsledky posouzení z addonů. Dále uloží variantu s příslušným výsledkem optimalizace a přiřazením hodnot optimalizačních parametrů, pokud je využití <1.
Odhadované celkové náklady a emise můžete stanovit z příslušných součtů jednotlivých materiálů. Součty materiálů se skládají z dílčích součtů prutových, plošných a objemových prvků na základě hmotnosti, objemu a plochy.
Výpočty deformací železobetonových ploch bez trhlin / porušených trhlinami (stav II) při uplatnění aproximačních metod z návrhových norem (např. výpočet deformací podle 7.4.3 EN 1992-1-1)
Tahové zpevnění betonu mezi trhlinami
Možnost zohlednit dotvarování a smršťování
Grafické výsledky integrované v programu RFEM, například využití mezních hodnot nebo deformace a průhyby
Přehledné numerické zobrazení výsledků v dialogu detailů
Úplná integrace výsledků do tiskového protokolu programu RFEM
Hledáte, kde spočítat deformace? Mezní stav použitelnosti naleznete v konfiguracích, kde jej lze také aktivovat. Ve výše uvedeném dialogu můžete také zohlednit dlouhodobé vlivy (dotvarování a smršťování) a tahové zpevnění mezi trhlinami. Součinitel dotvarování a poměrné smršťování můžete definovat samostatně nebo na základě zadaných parametrů.
Dále zde můžete nastavit mezní hodnoty deformací individuálně pro jednotlivé konstrukční prvky. Jako dovolená mezní hodnota se přitom definuje maximální deformace. Dále je třeba určit, zda chcete spočtené deformace vztahovat k nedeformované nebo deformované konstrukci.
Zohlednění 7 lokálních směrů deformace (ux, uy, uz, φx, φy, φz, ω) a 8 vnitřních sil (N, Vu, Vv, Mt,pri, Mt,sec, Mu, Mv, Mω) při výpočtu prutových prvků
Lze použít v kombinaci se statickým výpočtem analýzy I., II. a III. řádu (přitom lze zohlednit také imperfekce)
V kombinaci s addonem Stabilita konstrukce stanovení kritických součinitelů zatížení a vlastních tvarů pro případy se vzpěrem zkroucením a klopením
Zohlednění čelních desek a příčných výztuh jako deplanačních pružin při výpočtu I-profilů s automatickým stanovením a grafickým zobrazením deplanační tuhosti
Grafické zobrazení deplanace průřezu prutů v tvaru deformace
Nechte se přesvědčit výpočetním jádrem, jeho optimalizovaným síťovým propojením a neomezenou podporou víceprocesorové technologie. To nabízí výhody, jako například paralelní výpočet lineárních zatěžovacích stavů a kombinací zatížení několika procesory bez přídavného zatížení pracovní paměti. Matici tuhosti je nutné vytvořit pouze jednou. S rychlým a přímým řešením rovnic můžete počítat i velké systémy. Pokud potřebujete pro své modely spočítat mnoho kombinací zatížení, spustí program několik řešičů paralelně (jeden na jádro). Každý řešič pak spočítá kombinaci zatížení, čímž je proceosr lépe vytížený. Během výpočtu můžete cíleně sledovat vývoj deformace v diagramu a přesně tak vyhodnotit konvergenční chování.
Neztrácejte ze zřetele také tuhosti a počáteční deformace. V jednotlivých zatěžovacích stavech nebo kombinacích zatížení lze upravovat tuhosti materiálů, průřezů, uzlových podpor, liniových podpor, plošných podpor, kloubů na koncích prutů a liniových kloubů buď pro všechny pruty, nebo pro vybrané pruty. Zohlednit lze také počáteční deformace z jiných zatěžovacích stavů nebo kombinací zatížení.
Po aktivování přídavného modulu RF‑PIPING se v programu RFEM objeví nový panel nástrojů a navigátor a tabulky se rozšíří. Potrubní systém je nyní modelován stejným způsobem jako pruty. Ohyby trubek jsou definovány současně tečnami (přímými trubkovými průřezy) a poloměrem. Lze tak snadno dodatečně měnit parametry ohybu.
Potrubí je také možné dodatečně rozšířit zadáním speciálních prvků (kompenzátory, ventily a další). Definici usnadňují zabudované databáze konstrukčních prvků.
Průřezy trubek se definují jako sady potrubních systémů. U zatížení potrubí se zatížení na pruty přiřadí příslušným zatěžovacím stavům. Kombinace zatížení jsou zahrnuty v kombinacích zatížení pro potrubí a kombinacích výsledků. Po výpočtu lze deformace, vnitřní síly prutů a podporové síly zobrazit graficky nebo v tabulkách.
Analýzu napětí v potrubí podle norem je možné provést v přídavném modulu RF‑PIPING Design. Stačí vybrat příslušné sady potrubních systémů a zatěžovací situace.
Program RFEM nabízí následující tabulky pro zobrazení sil a deformací v kloubech a uvolněních:
4.45 Liniové klouby - deformace
4.46 Liniové klouby - síly
4.47 Klouby na koncích prutu - deformace
4.48 Klouby na koncích prutu - síly
4.49 Uzlová uvolnění - deformace
4.50 Uzlová uvolnění - síly
4.51 Liniová uvolnění - deformace
4.52 Liniová uvolnění - síly
Tabulky mohou být zobrazeny v tiskovém protokolu. K tomu je možné výsledky liniových kloubů a uvolnění zobrazit graficky. Všechna nastavení zobrazení je možné nastavit v navigátoru Výsledky.